Příběh orloje

Lidový humor pak v novém loutkářském kuse zastupuje postava Kašpárka, který u mistra Hanuše nastoupí do služby. „Příběh mistra Hanuše je drsný a napínavý, ale my jsme chtěli diváky i bavit. Hledal jsem proto postavu, která děj odlehčí. Inspiraci jsem našel v loutkovém Faustovi a Starých pověstech pražských. Propojil jsem Kašpárka s pověstí o nevinném dítěti, které dokáže znovu rozběhnout zastavený orloj. V našem podání orloj zachrání Kašpárkova novorozená dcerka a z jejích bratříčků se stane 12 apoštolů, kteří každou hodinu obcházejí v okénkách orloje. Je to zkrátka napínavé vyprávění a legrace zároveň,“ zve na představení jeho režisér.

Zásadním pilířem celého projektu je hudební složka z dílny skladatele Jiřího Hradila (hudba k inscenacím Divadla Minor Zá-to-pek! nebo Černý partyzán, dále působil v Tata Bojs a Kafka Band). Výpravná filmová a operní hudba kombinující latinu, češtinu, němčinu a jidiš v inscenaci zcela nahrazuje mluvené slovo. Díky tomu autoři stírají jakoukoliv jazykovou bariéru a výsledek je srozumitelný jak pro domácí rodinné publikum, tak pro zahraniční návštěvníky Prahy.

Kdo by neznal orloj? Prastarý hodinový stroj se Smrtkou zvonící na zvoneček a s dvanácti apoštoly, kteří hodinu co hodinu vykukují ze dvou modrých okýnek na davy turistů. Orloj je technologický zázrak, nejstarší počítač ve střední Evropě. Už od roku 1409 se stejnou mechanikou a ve stejném nastavení ukazuje nejen přesný čas, ale také pohyb Slunce, Měsíce a hvězdných souhvězdí na pražském nebi. Zároveň je orloj strážcem času. Němým svědkem dějin, které se často odehrávaly v jeho bezprostřední blízkosti.

Figurky apoštolů na Orloji vyřezal Vojtěch Sucharda – slavný český sochař a veliký milovník loutkového divadla. Právě on před 100 lety navrhl, sestrojil a vybudoval Říši loutek. Ve své době šlo o nejmodernější loutkové divadlo na světě plné technických řešení a vynálezů, které neměly obdoby, a toto divadlo dodnes stojí a funguje. Loutkářství je navíc jednou z nejvýraznějších českých tradic, oceněnou i zápisem na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Janek Jirků
Hned po absolutoriu na KALD DAMU (2002) se stal uměleckým šéfem v pražském Divadle Minor. Nová éra, kterou v Minoru Jirků nastavil, byla velmi razantní,
inspirativní, energická a v dobrém slova smyslu ambiciózní. Jan Jirků z Minoru odešel v roce 2006 a začal režírovat především v České televizi. S Minorem však
zůstal spjat a pravidelně se do něj vracel. Tematicky opustil pohádkové inspirace a začal se zajímat o významné momenty, epochy a osobnosti z českých dějin. Hon na Jednorožce (2009), Lipany (2016), Zá-to-pek! (2019), Bratři naděje (2021), Černý partyzán (2025). Všechny tyto tituly společně zobrazují osoby ve vypjatých situacích, které od nich vyžadují hrdinský čin, odvahu a morální pevnost. Zároveň se ve všech inscenacích objevuje nepřehlédnutelný motiv národní hrdosti, nikoli pseudovlastenectví, i jistý patos. Právě v tom je tvorba Jana Jirků v kontextu českého divadla unikátní. Od září 2024 je Janek Jirků ředitelem Divadla Minor.

Jan Brejcha
Je scénograf, řezbář, malíř a absolvent scénografie na KALD DAMU pod vedením Roberta Smolíka. Jako autor scény, kostýmů a loutek spolupracoval například s Divadlem Lampion (Princ, uhlíř a drak, Pták ohnivák), Divadlem VOSTO5 (Slzy ošlehaných mužů, Kolonizace – nový počátek), Chebským divadlem (Cejch, Adéla ještě nevečeřela, Dva životy pana Perla), Malým divadlem České Budějovice (Don Quijote, Frankenstein), se souborem Wariot Ideal (Letci), Národním divadlem/Laternou magikou (Zahrada). Dále spolupracuje se slovenskými scénami v Košicích a Banské Bystrici.

Mikoláš Zika
Je scénograf, ilustrátor, grafik, absolvent scénografie na KALD DAMU pod vedením Roberta Smolíka. Jako autor scény, kostýmů, koncepcí loutek, apod. spolupracoval
například s Divadlem Lampion (České vánoce Josefa Lady, Záhada hlavolamu), Divadlem VOSTO5 (Kolonizace – nový počátek, Probuzení), souborem Wariot Ideal (Letci, Hlubiny), Národním divadlem/Laternou magikou (Zahrada), Experimentálním prostorem NoD (Měsíční sonáta č. 11, Fantasy!, Bible 2), Studiem Damúza, ostravským
divadlem Stará aréna, Činoherním studiem Ústí nad Labem… Byl součástí vzniku autorských inscenací do Divadla Disk Pavilón, Barunka is leaving a 49 barů. Je členem kapely DINGO.

Jiří Hradil
Je český hudebník, skladatel a producent, výrazná osobnost současné české alternativní a elektronické hudby. Nejvíce je spojován se skupinou Tata Bojs, kde působil jako klávesista, skladatel a spoluautor charakteristického zvuku kapely. Současně stojí za projekty Umakart a Kafka Band, v nichž rozvíjí zájem o elektroniku, experiment a propojení hudby s literaturou. Významnou součástí jeho tvorby je autorská hudba pro divadelní inscenace, film a audiovizuální projekty. Patří mezi ně například představení Zá-to-pek, Bratři naděje, Princ na bílém koni a Černý partyzán v Divadle Minor, Amberville – Plyšoví gangsteři v Divadle v Dlouhé a celá řada dalších. Z filmové a televizní tvorby pak například hudba k seriálu Policie
Modrava, k filmu Budiž voda nebo dokumentu Uzamčený svět.

Štěpán Kubišta
Je divadelní producent, který stojí za projekty jako např. Kniha džunglí nebo Má vlast. V současné době pracuje jako programový kurátor v ARŠE+. Je spoluzakladatelem
divadla Jatka78, bývalým ředitelem Nové scény Národního divadla či zakladatelem klubu Fuchs2. V posledních letech se zabývá zejména kulturními projekty pro mládež a rodiny s dětmi.