Prvními divadelními představeními byly v roce 1957 tzv. text-appealy. Byly to prvky literárního kabaretu, které měly apelovat na diváky formou hudby a slova. Jejich tvůrci byli Jiří Suchý a Ivan Vyskočil. Představení měla obrovský úspěch. Suchý s Vyskočilem vedli dialog s diváky o problémech, na které oficiální kultura nebyla schopna odpovědět. Rok nato vzniklo Vyskočilovo divadlo Na zábradlí a Suchého Semafor. V tradici text-appealů pokračoval soubor Paravan s J.R.Pickem. Divadélko Paravan byl literární kabaret s ambicemi intelektuálního humoru. Hudební složku obstarával slavný orchestr Slávy Kunsta.
V 60. letech vzniká Nedivadlo Ivana Vyskočila, ale po normalizaci v roce 1970 musí Vyskočil z Reduty odejít. Název divadla jaksi předurčoval vědomé odmítání divadelních konvencí, byl to počátek alternativního divadla, v té době naprosté zjevení a naděje do budoucna.
Pod vedením tehdy monopolního Pragokoncertu dochází ke stagnaci a neutěšené dramaturgii. Střídaly se různé divadelní styly, které žánrově zcela nesouvisely s původním zaměřením divadla. Přesto se našly výjimky jako Divadlo Járy Cimrmana či některé vynikající pantomimy ( Rudolf Papežík, Ctibor Turba apod.) Výborná byla Pantomima Alfreda Jarryho. Nekonformní představení, inspirované absurdním divadlem, surrealismem a jazzem s hlavními představiteli Hybnerem, Rýdou a Turbou, byla normalizátory zrušena v roce 1972.
V Redutě našlo svůj dočasný domov i několik dalších vynikajících tvůrčích seskupení jako Divadlo Járy Cimrmana, velice úspěšní byli též se svým představením O. Kaiser a J. Lábus.
Po sametové revoluci se otevřela cesta pro svobodnou dramaturgii Divadla Reduta, která využívá nové projekty a inscenace známých i začínajících umělců. Reduta se stále snaží být místem dobrého humoru a kulturním centrem vůbec..